Skialpinismus, při kterém člověk poznává kouzelné prostředí nedotčených horských oblastí, se stává stále populárnějším i v Česku. Obliba tohoto sportu budí dojem, že se do volné přírody může na lyžích vydat každý – ale podcenění trasy, fyzické kondice, lyžařských schopností či nedostatečného vybavení může mít fatální následky… Ani na sklonku zimy není radno hazardovat!
Nádherné horské pláně, stříbrné odlesky bíle pokrytých vrcholků, kontrastujících s modrou oblohou. A přitom nikde ani živáčka. Jen vy, hory a netknutý prašan. Už v pravěku lidé přecházeli zasněženou krajinou, dvě prkénka připevněná k nohám jim později ulehčila chůzi ve hlubokých závějích. Dnes se do lůna přírody vydávají na lyžích dobrodruzi, bažící po netradičních zážitcích – a ty opravdu přicházejí… Někdy však i v tom negativním slova smyslu.
Řítící se masa sněhu a ledu…
Tím největším strašákem skialpinistů jsou laviny, jejichž riziko přichází zejména s tajícím sněhem – tedy právě na konci zimy, kdy už jarní paprsky mohou budit mylný dojem bezpečí. Největší lavinové neštěstí v moderní historii Krkonoš se stalo 20. března 1968, na polské straně svahu Białego se tehdy utrhla masa sněhu, která si vyžádala devatenáct obětí. Proto je velmi důležité sledovat stupeň lavinového nebezpečí, vyhýbat se rizikovým oblastem, být disciplinovaný a využívat pouze povolené trasy určené pro skialpinismus (viz box). Existují také skialpové a lavinové kurzy, kde si lze pod vedením zkušených instruktorů zažít, jak se chovat v krizové situaci. Při výpravě do hor se každopádně doporučuje (kromě skialpových lyží s vázáním umožňujícím chůzi) mít pro všechny případy s sebou potřebnou výbavu – lavinový vyhledávač, sněhovou lopatu, lavinovou sondu, nouzovou píšťalku, ale také kompas, mapu, lékárničku, čelovku či lano. Boom zažívají také specializované lavinové batohy. Důležitá je rovněž zásoba pití, jídlo a náhradní rukavice či vrstvy oblečení.
Správné oblečení může zachránit život!
Právě vhodné oblečení je nezbytnou součástí skialpinismu! Změny klimatu mohou v horách přijít velmi náhle a podcenění termoizolace ve spojení se ztrátou orientace může mít osudové následky – ostatně, důkazem je i známý příběh Bohumila Hanče, který se 24. března 1913 vydal na mezinárodní lyžařský závod v Krkonoších. Ačkoliv byly Velikonoce, počasí se extrémně zhoršilo: osm stupňů nad nulou se během chvíle proměnilo ve sněhovou bouři. Svého přítele se pokusil zachránit Václav Vrbata – poskytl mu část svého oděvu a obětoval tím vlastní život. Dnes je 24. březen na počest hrdinského činu, který skončil tragickou smrtí obou účastníků, ustanoven v ČR jako Den Horské služby.
Základem je vrstvení
Právě členové Horské služby vědí, že dobré oblečení je v horách základ, proto nosí kvalitní bundy norských značek jako je Devold či Bergans of Norway, které byly vyvinuty právě pro skialpy, ale i další outdoorové aktivity: sjezdové lyžování, horolezectví či vysokohorskou turistiku. Pod svrchní vrstvou, chránící před nepříznivým počasím i mechanickým poškozením (bunda, softshellové kalhoty), by se mělo vrstvit funkční oblečení, které je prodyšné a efektivně odvádí vlhkost, čímž udržuje tělo v teple. Ideální je pro tyto účely merino vlna s hřejivými vlastnostmi. Spodní vrstva (podvlíkačky a tričko) těsně přiléhá k tělu, prostřední termoizolační vrstva (mikina či svetr) chrání před vnějším chladem a odvádí vlhkost vzhůru. Tento „cibulový“ systém vrstvení přináší tepelný komfort, proto musí všechny kousky oblečení „spolupracovat“ – jakmile je proložíte například bavlněným či flanelovým oděvem, vlhkost neodejde k povrchu, ale po cestě se do něj vsákne. A tím se celý proces naruší.
Užitečné mobilní aplikace
Naštěstí od dob Hanče a Vrbaty dnes existuje mnoho moderních výdobytků, které mohou zachránit životy. Patří mezi ně i různé mobilní aplikace, pomáhající skialpistům v případě nouze. S aktuálním počasím poradí například předpověď Yr či radar Meteor, život může zachránit aplikace Záchranka, díky které lze jedním stisknutím zavolat první pomoc a zároveň odeslat souřadnice místa pro správnou lokalizaci. Užitečná je také SnowSafe, oficiální aplikace varovných lavinových služeb České republiky, Německa a Rakouska, anebo Fatmap s 3D outdoorovými mapami, díky nimž si lze naplánovat dopředu trasu. Svou aplikaci má i Horská služba. Nutno ovšem podotknout, že elektronické přístroje mohou ovlivňovat funkčnost lavinového přístroje, takzvaného „pípáku“, proto se doporučuje, aby od něj byl smartphone (ale i mp3 přehrávač, kamera či GPS navigace) vzdálený alespoň 20 cm. Také se může mobil v mrazu rychle vybít, nezapomeňte si tedy s sebou vzít i powerbanku.
Kam se za skialpinismem vydat v českých horách?
Respekt k přírodě a disciplinovanost by měla být pro skialpinisty na prvním místě – a to v zájmu ochrany chráněných území i zachování vlastní bezpečnosti. Proto využívejte pouze oficiální trasy.
– V Krkonoších je pro tuto sezónu otevřeno osm skialpinistických tras, které vedou hlavně po turisticky značených cestách, ale také mimo ně, jejich popis najdete na www.krnap.cz/popis-tras.
– Své skialpinistické trasy mají i Krušné Hory (skialpnadhrobem.cz), Beskydy (http://www.trasy-skialp-beskydy.cz), Jizerské Hory (www.skialp-jested.cz), Šumava (především v okolí Železné Rudy a Špičáku) a další.
– Kdo s tímto sportem teprve začíná, může vyzkoušet lehčí skitouringové trasy v Brdech (např. trasa Kozičín-Třemošná-Velká Ohrádka-Malá Ohrádka nebo Obecnice- nad Rusínskou boudou-Tok)
– Nikdy byste se neměli na skialpinistické túry vypravovat sami, ale vždy vyrazte ve skupině. Pro začátečníky je nejlepší vydat se na cestu v doprovodu horského vůdce – jejich seznam lze najít na webových stránkách České asociace horských vůdců: www.horskyvudce.com.
Comments are closed, but trackbacks and pingbacks are open.