Jedná se o nepříjemný a obtěžující stav, který má vliv i na to, v jakém jsme psychickém rozpoložení. Nafouknuté břicho a plynatost nám prostě překáží v každé situaci.
Břicho se nám nafukuje, když je ve střevě příliš mnoho vzduchu (plynu). Na jedné straně vstupuje vzduch do žaludku společně s jídlem a pitím (například sycenými nápoji nebo potravou zachycující vzduch, jako třeba chléb, šlehačka atd.), ale také zvýšeným polykáním vzduchu, když jíme velmi rychle apod. Konzumace nadýmavého jídla samozřejmě také podporuje tvorbu plynů. Množství plynů ve střevě v důsledku rozkladu složek potravy závisí také na našem střevním mikrobiomu, známém jako střevní (mikro)flóra. Mikrobiom je u každého člověka individuální. Pokud máme ve střevě mnoho bakterií produkujících plyn, naše břicho je častěji nafouknuté.
Jak se vzduch dostane ze žaludku?
Vzduch se musí nějak z těla dostat pryč, jak to funguje? Plyny v zažívacím traktu jsou částečně absorbovány střevní sliznicí, stejně jako složky potravy. Přecházejí do krve a bez zápachu jsou vydechovány plícemi. Část vzduchu se také uvolní konečníkem. Tento proces je normální a důležitý – ale obzvláště nepříjemný ve společnosti nebo na veřejnosti. Pokud plyny nebo vzduch unikají příliš často, hovoří se o flatulenci (z latinského flatus – vítr), tj. hovorově „větry“ atd.
Je nadýmání nemoc?
Nadýmání samo o sobě není nemoc. Pokud je však doprovázeno dalšími trávicími potížemi, jako je pocit plnosti, bolest břicha nebo zvýšená plynatost po dlouhou dobu, mohlo by jít již o onemocnění, například žlučníku nebo slinivky břišní, nebo o jinou funkční poruchu. Mimochodem, až 24 „větrů“ denně je zcela běžných a nelze je klasifikovat jako patologické. Pokud se po jídle pravidelně objevuje nadýmání, může to poukazovat na nesnášenlivost některých potravin. Spouštěčem zvýšené tvorby plynů v trávicím traktu může být například intolerance laktózy, fruktózy nebo lepku (celiakie). Jistotu poskytne vyšetření u odborníka. Možnou příčinou nadýmání a plynů je také zvýšené polykání vzduchu (aerofagie). Spouští se přejídáním v důsledku stresu, nesprávných stravovacích návyků, častého žvýkání žvýkaček nebo polykáním vzduchu v potravinách.
Zdravá střevní flóra je nezbytná
Spouštěče mohou být také přímo v našem zažívacím systému. Střeva obsahují různé bakterie a mikroorganismy, které celkově tvoří střevní flóru. Pokud je narušena, například po užívání antibiotik, v důsledku střevních onemocnění (ulcerózní kolitida, Crohnova choroba) nebo intolerance potravin (alergie na lepek, intolerance fruktózy/laktózy) je typickým důsledkem nadýmání. Pokud jsou v tenkém střevě přítomny druhy bakterií, které tam obvykle nepatří, nebo jich je příliš mnoho, může dojít ke zhoršení absorpce tuků a sacharidů a vzniku dalších plynů. V případě, že je náš mikrobiom v tlustém střevě nevyvážený, převládají bakterie vytvářející plyn a přerůstají prospěšnou střevní flóru. Vzniká tak spousta „odpadních plynů“.
Příznaky a diagnóza plynatosti
V případě dlouhodobých a vážných potíží je důležité vyhledat lékařskou pomoc. V mnoha případech však nelze nadýmání vysvětlit fyzickou nemocí. Pokud neexistuje příčina v onemocnění některého orgánu, problémem jsou funkční zažívací potíže. Nejsou nebezpečné, ale jsou otravné a v některých případech velmi bolestivé. Typ a závažnost potíží se u každého pacienta liší. Typickými příznaky jsou nafouklé, napjaté břicho, větry, nadýmání, křeče, průjem, zácpa, bolest, nechutenství a neklid.
Léčba: co dělat s plynatostí?
Jakmile je objasněna příčina nepříjemné plynatosti, může začít léčba. Pokud jde o fyzickou nemoc, měla by být léčena. Pokud je důvodem nesnášenlivost potravin, je třeba se určitým potravinám raději vyhýbat nebo je konzumovat pouze v malém množství. Zde vám poradí váš lékař nebo výživový poradce. Na funkční nadýmání nelze pohlížet izolovaně od zbytku těla. Dieta a trávení hrají zásadní roli ve vývoji plynatosti. Má-li však být léčba úspěšná, je třeba vzít v úvahu i další faktory, jako je stres nebo psychické problémy. Jednou z cest je léčba léčivými přípravky. Často pomáhá lékárna “Matky přírody”. Úlevu mohou přinést různé léčivé rostliny, jako jsou máta peprná, anýz, fenykl nebo kmín. Jeho složky jsou vhodné pro terapii, protože mají účinek uvolňující křeče a ulevující od nadýmání.
Bylinné léky na nadýmání se nazývají karminativa
V případě přetrvávajících nebo opakujících se potíží může pomoci karminativum Gaspan. Pomáhá s mírnými křečemi v gastrointestinální oblasti, pocitem plnosti a nadýmáním. Kombinace koncentrované mátové a kmínové silice ve speciální tobolce také zmírňuje bolestivé křeče v zažívacím traktu. Tobolka je odolná vůči agresivnímu prostředí žaludku, kterým prochází neporušená a rozpouští se až ve střevě. Působí tak proti příznakům právě tam, kde se vyskytují. Silice máty peprné se váže na chladové receptory ve střevech, což vyvolává chladivý efekt a zmírnění bolesti. Máta peprná také uvolňuje křeče ve střevech.
Kmínová silice uklidňuje zejména nervy „břišního mozku“ a snižuje nadýmání. Díky vzájemně se doplňujícímu účinku obou účinných látek se trávicí funkce dostanou zpět do rovnováhy.
Gaspan enterosolventní měkké tobolky je lék k vnitřnímu užití. Čtěte pečlivě příbalovou informaci.
Comments are closed, but trackbacks and pingbacks are open.