Ne přes postel, ani přes jídlo, ale přes nos vede cesta k našemu srdci. Alespoň to vyplývá z vědeckých výzkumů, které studují vliv čichových vjemů a feromonů na naše chování a rozhodování. Díky nim třeba konečně pochopíme, proč nás to k některým lidem táhne nesrovnatelně víc než k jiným.
Podceňovaný smysl
V porovnání s tím, jak si ceníme ostatních smyslů, je čich tak trochu outsiderem. Ve skutečnosti je ale jeho role nezastupitelná. Má za cíl nás chránit před zkaženými potravinami nebo blížícím se nebezpečím – jako je třeba požár, ale důležité je i jeho propojení s pamětí. Když si přivoníte k parfému, který nosil váš bývalý protějšek, vytanou vám na mysli i vzpomínky, které jste už dávno vytěsnili.
„Čich má silné, evolučně zakořeněné spojení s naším limbickým systémem. Tedy tou částí nervové soustavy, která je klíčová pro zpracování emocí a sexuální motivace. Různé vůně a pachy v nás vyvolávají zájem o jinou osobu, pocity vzrušení, nebo naopak i odpor,“ vysvětluje zakladatel online sexshopu pro zdravou sexualitu Yoo.cz Vojtěch Sláma.
Vědci Chicagské univerzity ve své studii dokázali také to, že čich ovlivňuje přímo naše prožívání sexu. Lidé s horším čichem nebo ti, kteří o něj přišli (i jen dočasně například vlivem onemocnění COVID-19), vykazovali pokles sexuální motivace a menší emocionální uspokojení ze sexu.
Vztahy a vůně
Pokud tedy nos ovlivňuje naše vzrušení a sexuální život, neměl by mít také dopad na naše vztahy? Podle Mehmeta Mahmuta ze sydneyské Macquarie University může být jeden z rozhodujících faktorů pro ukončení vztahu právě skutečnost, že ženě její partner přestane vonět – v horším případě, že jí dokonce začne páchnout.
Spojitost mezi vůněmi a partnerskými vztahy potvrzuje také studie Noama Sobela publikovaná ve vědeckém časopise PNAS. Zkoumal 222 párů, které spolu byly od několika měsíců až po 35 let. Neurobiolog přišel na to, že páry, které mají podobně nastavený nos – tedy kterým voní a smrdí identické věci, mají velmi vysokou pravděpodobnost, že jejich vztah vydrží.
Chemie nás vodí za nos
Ženy při výběru partnera spoléhají na čichové vjemy mnohem více než muži, což se však může změnit vlivem hormonální antikoncepce, jak zjistil skotský profesor psychologie Craig Roberts. Jeho výzkum ve Velké Británii, USA, Kanadě a Česku ukázal, že ženy jsou během ovulace přitahovány vůní mužů s odlišnou genovou výbavou. Jejich dítě by totiž díky genetické diverzitě mělo větší šanci na přežití.
Jenže díky antikoncepci přicházejí ženy o hormonální výkyvy a hladina jejich hormonů se pohybuje v rovině neplodných dnů – tehdy jim mnohem více voní muži, kteří by spíše vynikli jako pečující a starostliví otcové. Samozřejmě je otázka jednotlivých dam, po jakém otci pro své děti nejvíce touží. Hormony každopádně dokáží zamíchat karty s jejich konečným úsudkem.
Nejen pachy nás řídí
Okolo působení lidských vůní tedy existuje velká věda. Do vzduchu kolem sebe však šíříme i jiné substance, kterými se vzájemně ovlivňujeme – záhadami opředené feromony. Jedná se o látky podobné hormonům, které jedinec určitého živočišného druhu vylučuje do okolí a zachytit je může pouze jiný příslušník téhož druhu. V živočišné říši slouží feromony často k nalákání protějšku k páření nebo například k udržování hierarchie v mraveništi či úlu. Jak fungují u lidí?
„Oproti klasickým vůním člověk nepřijímá a nerozpoznává feromony čichovými žlázami v nose. Feromony tedy necítíme. Místo toho je vnímá takzvaný jacobsonův orgán uložený na vrchním patře, na pomezí ústní a nosní dutiny. Když zachytí přítomnost feromonů, ihned vyšle signály do mozku a ten začne stimulovat centrum rozkoše,“ vysvětluje sexuolog MUDr. Marek Broul, Ph.D. z Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem.
Přitažlivost i rozpoznání emocí
Feromony lidské tělo vylučuje pomocí potu a člověk jejich produkci není schopen vědomě ovlivnit. Stejně tak neovlivní vylučované množství. Někteří lidé jich zcela přirozeně produkují víc, což může mít za následek jejich zvýšenou sexuální aktivitu, atraktivitu pro okolí a v neposlední řadě i vyšší sebevědomí.
Právě proto jsou tyto látky stále oblíbenější přísadou v kosmetickém průmyslu. Najdete je například v parfémech s feromony, které si lidé pořizují pro jejich kladný vliv na náklonnost lidí a usnadnění mezilidských vztahů. “Pomůžou vám udělat dojem třeba u pracovního pohovoru, při důležité obchodní schůzce nebo na rande. Důležité je však vědět, že každý vnímá působení feromonů jinak – proto doporučuji vyzkoušet nejprve vzorek a zjistit, jak parfém funguje právě u vás,“ popisuje Vojtěch Sláma.
Feromony ale zdaleka neovlivňují jen lidskou přitažlivost. Neuroložka Denise Chen zkoumala lidský pot a zjistila, že do něj právě prostřednictvím feromonů dokážeme vtisknout i emoce, které prožíváme. Během výzkumu sesbírala vzorky potu, který lidé produkovali ve stavu strachu, štěstí a vzrušení. Když ke vzorkům dala přivonět jejich partnerům, dokázali emoci tím snadněji identifikovat, čím déle byl pár pohromadě. Feromony také vylučují například kojící ženy, aby upevnily vztah se svým dítětem, které je tak dokáže jednoznačně identifikovat.
Comments are closed, but trackbacks and pingbacks are open.